Dnes, míjejíc na Andělu prudce oranžový stánek ČSSD, zaujala mne zcela bezvýznamná avšak podle mého příhodná odpověď oranžové slečny rozdávající oranžové růže. Kolemjdoucí dámy se s radostí pro růže zastavovaly, potěšeny pěknou květinou zadarmo, a nikterak záměrně tím zřejmě nevyjadřovaly souhlas s oranžovou politikou. Pak si jedna paní posteskla, že obdržela exemplář poněkud vadnoucí. Načež jí slečna věcně a naoko zaneprázdněně (rozdáváním růží) odbyla větou: „To dejte do vázy, ona se jí ta hlavička zase zvedne!“

Nevím, ale podle mých zkušeností s řezanými květinami, co jednou vadne, to už se většinou nevzpamatuje. Tak mě v tu chvíli napadlo, že je možná přímo náplní práce u oranžových stánků lidi oblbovat a naslibovat jim cokoli. Jen ať jde paní pěkně domů, hodí správný lístek do urny a čeká, že bude líp. S největší pravděpodobností se ale nedočká. Jestli by nebylo lepší vyměnit květináře, ať klidně pěstuje oranžové růže, ale solidně a poctivě, čerstvé a perspektivní....

Závěrem si ještě dovolím takové povzdechnutí: „Ať házíme, jak chceme, stejně se mu ta hlavička zase zvedne. A pokaždé o trochu výš...“